Proč jsou volby důležité

Volební zákon a dění kolem něj
11 ledna, 2021

 

Volby jsou základem svobodné a demokratické soutěže politických stran.



Zastupitelská demokracie je postavena na principu časově omezeného mandátu, po jehož vypršení volební zástupci skládají účty svým voličům, jak vykonávali svou práci a jak občany reprezentovali. Volič si z této nabídky vybírá a spolupodílí se tak na dalším směřování České republiky. Jakkoli se nedá odhadovat, co nás v nadcházejících letech čeká, lze se dle obecných názorů volených zástupců dohadovat, jak by v různých situacích reagovali.

Základní jednotkou v českém politickém procesu jsou politické strany, které sdružují jednotlivé politiky na základě jejich podobných názorů a cílů. Ze svého středu politické strany generují kandidáty do voleb – zpravidla osoby, které své práci chtějí věnovat více času než ostatní řadoví podporovatelé. Ti se více věnují veřejnému dění, dále se vzdělávají a politicky profilují, aby se dostali do povědomí voličů. Stále častěji politické strany také oslovují již dříve známé osobnosti, které následně za stranu kandidují. Svým kandidátům pak strana zajišťuje zázemí a podporu – v případě stran zastoupených v Parlamentu nejčastěji hrazenou skrze státní příspěvek na činnost politické strany a příspěvek za volební výsledek. Stát tak činnost politických stran podporuje, aby strany mohly generovat kvalitní kandidáty na zastupitelské pozice.

Každá strana je vnitřně pluralitní a je-li skutečně demokratická, je běžné, že průběžné názory na některá témata se vyvíjí a mění. Tím se mění i profil jejích podporovatelů, členů i voličů. Změny se týkají zpravidla konkrétních oblastí – ideové zakotvení strany je stabilnější, neboť od něj se odvíjí konkrétní názory strany. Tradičně se politické strany dělí na pravicové a levicové, ale v dnešní době lze nalézt celou řadu konkrétnějších dělení strany konzervativní – liberální – socialistické, strany kosmopolitní či nacionální, strany masové nebo strany elit. V minulosti byly časté strany zaměřené na konkrétní hospodářské odvětví, např. agrární strana nebo živnostenská strana. Setkávat i se stranami populistickými, tj. těmi, které své názory naopak přizpůsobují aktuálním náladám ve společnosti. Jakkoli taková kategorizace je v mnoha ohledech umělá, pomáhá nám se orientovat v aktuálním politickém dění. Je ale třeba si uvědomovat, že zařazení politické strany bezpodmínečně nekoresponduje s názory konkrétního voleného zástupce, který vždy vykonává svůj mandát dle vlastního názoru a svědomí bez ohledu na stranické aparáty. Tím se demokratické volby liší od autokratických režimů.



 

Každá strana je vnitřně pluralitní a je-li skutečně demokratická, je běžné, že průběžné názory na některá témata se vyvíjí a mění.


 

Volení zástupci se po svém zvolení starají o věci veřejné. Občané jim v tomto mohou průběžně dávat své podněty, názory a připomínky. Zejména v případě členů Parlamentu je demokratická legitimita voleb důležitá. Poslanci mají slovo v řadě personálních otázek, takže na základě jejich souhlasu se konkrétní osoby stávají členy vlády a řídí státní aparát. Poslanci také volí členy různých orgánů a správních rad, které dohlíží na fungování třeba pojišťoven, ale třeba i veřejnoprávních médií. Senátoři dávají prezidentovi souhlas se jmenováním ústavních soudců. Veškerá legitimita těchto orgánů se tak odvíjí od parlamentních voleb.